Anger

19. června 2013 v 20:21 | HaNNy_♥ |  Niece
Niece
Part: 3. DÍL- Anger
(PŘEKLAD OD ÚŽASNÉ AUTORKY xoxoluvylex99)

***
Brooke Outfit: http://www.polyvore.com/cgi/set?id=59994924
Michelle Outfit: http://www.polyvore.com/cgi/set?id=59994958
***
Simon musel jít do práce... Kluci se rozhodli, že by bylo dobré, vzít mě a Michelle ven. Po pouhých dvaceti minutách jsem si uvědomila, že Harry je z nich jediný kokot. Zbytek byl vlastně docela legrační. Zase na druhou stranu Harry se nemohl přestat dívat na mé nohy, zasmála jsem se tomu. Bylo zábavné si "hrát" s Harrym, protože ho tu to zabíjí. Seděla jsem tak aby Harry měl přímý výhled na má odhalená stehna, když jsme jedli a občas jsem na něj mrkla. Kluci a Michelle to pochopili velmi rychle, pokaždé když jsem to udělala museli se tomu začít smát a ještě když viděli Harryho oči, jak se rozšířily… Vstala jsem a zamířila na toalety a právě když jsem se chystala otevřít dveře, když mě v tom Harry zastavil.
"Co to sakra děláš?" Zašeptal mi do ucha.
"Co tím myslíš?" Zeptala jsem se a snažila jsem se, aby to znělo nevinně, jak je to možné, ale když obrátil oči v sloup.
"Fakt? Myslíš si, že jsem tak blbej?! Chci, jen abys věděla, že tyhle hry vždycky vyhraju jen já!"
"Legrační Harry, protože já nikdy neprohrála."
"Hra na Brooke," řekl a pak ode mě odešel. Zbytek dne pokračoval skoro normálně. Michelle obvykle flirtovala a já i Harry jsme se snažili vyhýbat, navzájem.
"Mě bolí nohy," zakňučela Michelle a já jen obrátila oči v sloup.
"Tak jdi domů," zamumlal Louis pod vousy, že mě to rozesmálo. Michelle to zřejmě neslyšela a bez váhání, šla za chlapem, se kterým flirtovala.
"Doženu vás později!" řekla a pak odešla s cizincem.
"Ví, že je to nebezpečné?" zeptal se Liam a já přikývla.
"Já jsem si na to zvykla," přiznala jsem.
"Jsem rád, že už není přilepená na mě," řekl Zayn a všichni se tomu zasmáli.
10 minut jsem se snažila přesvědčit kluky, že bych měla jít domů zkontrolovat Michelle, nejdřív odmlouvali, ale pak mi to svolili, bohužel mě musel doprovodit Harry.
***
"Já tě nechápu," řekl, a zastavil mě…
"Co je?"
"Já tě nechápu. Jak na mě můžeš být taková mrcha, ale na ostatní kluky si tak milá?" řekl, a moje oči se rozšířily.
"No, možná je to proto, že "ostatní kluci" mi neříkají kurva a nesnaží se za mnou dostat do bazénu," řekla jsem naštvaně.
"Ani jsem nevěděl, že jsi to ty!"
"To neznamená, že je v tom rozdíl! Myslel sis, že jsem další ta z "lehkých" dívek co?! Že se na tebe vrhnu. Jen proto, že jsi Harry Styles? No víš Harry, tohle já nejsem."
"Víš, co máš pravdu! To bylo přesně to, co jsem si myslel! Protože většina lidí by se zabila, aby byli na tvém místě, aby mě jen viděli, ale ty ani nevíš, jak to máš dobrý!" zařval a já jsem zaťala ruce pěsti.
"Nemám to dobrý! Ty nevíš ani polovinu! A věř mi, že to tímhle nezlepšíš! Děláš to ještě horší!" křičela jsem, nezajímalo mě, kolik lidí, se na mě dívá.
"Já že to dělám horší? To ty! U mě už ani nebudeš mít šanci! Jsi taková blbá, myslíš si ve své hlavičce, že jsem debil, ale ve skutečnosti nic takového nejsem!"
"Ty jsi ten, kdo způsobil, že se chovám takhle!" zařvala jsem a utekla pryč. Nenáviděla jsem ho, i to že jsem byla poblíž něho. Byla jsem šťastná, že se konečně dostanu domů.
***
Našla jsem Michelle na gauči s chlapem, kterého potkala. Nechci ani vědět, co by dělali dál, kdybych nepřišla.
"Vypadni okamžitě!" vykřikla jsem, když si teprve všimli, že tam jsem.
"Brooke!" vyjekla na mě a rozběhla se za mnou.
"Co je?"
"Nemůžeš ho jen tak vykopnout ven!"
"Ano, můžu. Simon není doma a stejně s ním nemůžeš být tak i tak."
Odešla jsem nahoru, a jakmile jsem se dostala do svého pokoje a po tvářích mi tekly slzy. Myslela jsem na mámu a tátu. Vše, co jsem chtěla, bylo vrátit se domů. Jen jsem chtěla, aby se všechno vrátilo do normálu, kde můj táta přijde domů každý večer v pět, mamka by začala vařit večeři a Michelle by dělala domácí úkoly. To bylo všechno, co jsem chtěla. Můj normální život zpátky. Vydechla jsem, a poté se dala dohromady. Skočila jsem do koupelny a vlezla do sprchy. Nechala jsem horkou vodu stékat na mé tělo, tak jsem tam stála. Cítila jsem, jak moje řasenka stéká po mé tváři, snažila jsem si ji několikrát smýt, a taky se to povedlo. Vyšla jsem ze sprchy a zabalila bílý ručník kolem mé hrudi. Tiše jsem vyšla z koupelny a vydala se do mého pokoje. Slyšela jsem, jak Michelle mluvila s někým na telefonu, nejspíš to byl její "přítel" a bavili se o mně.
"Ona je tak pitomá. Nic mi nedovolí, ani se nemůžu bavit. Myslím, že tě vykopla z domu pro nic za nic!" slyšela jsem, jak si stěžují, zhluboka jsem se nadechla a rozhodla jsem je ignorovat. Hodila jsem na sebe tričko a legíny a sedla si na pohovku. Můj žaludek zabručel, podívala jsem se na hodiny a uvědomila jsem si, že už je šest hodin, čas na jídlo. Jen jsem chtěla jít spát, aby tenhle den skončil. Ale bohužel Simon neměl nic k jídlu. Neměla jsem na výběr, musela jsem jít nakoupit. Popadla jsem kabelku, než jsem vyšla ze dveří. Když jsem vyšla ven, uvědomila jsem si, že jsem si měla vzít sáčko, protože začátek září byl dost chladný. Šla jsem do nejbližší restaurace, abych se vyhnula svěžímu studenému vzduchu. Posadila jsem se tam. Objednala jsem si kávu, lehký salát a vytáhla svůj telefon. Zjistila jsem, že jsem dostala dvě SMS, jednu od Michelle a druhou od Simona.
Simon: Budu doma kolem deváté. Na pultu jsou peníze na jídlo.
Michelle: Kde jsi? Volal mi Harry a chce s tebou mluvit. Co jsi tentokrát udělala?
Obrátila jsem oči v sloup a odepsala Michelle. Poslední člověk, kterého jsem chtěla vidět, byl Harry. Proč se mnou dokonce chce mluvit?
"Je tu volno?" zeptal se mě hluboký hlas. Ve svém telefonu jsem uviděla odraz kluka v mém věku. Měl hnědé vlasy a čokoládové oči.
"Ano. Můžete si sednout, je tu volno." řekla jsem a věnovala mu malý úsměv, než jsem obrátila oči zpátky k telefonu.
"Děje se něco?" zeptal se a já jsem si ani neuvědomila, jak vztekle jsem psala Harryho jméno do SMSky.
"Co? Ne, jenom nějaký pitomý kluk," přiznala jsem a on se ke mně pomalu přisouval.
"Je to tvůj přítel?" zeptal se mě a já jsem se začala červenat.
"Ne," řekla jsem s úsměvem asi jako idiot.
"No, já musím jít, ale tady je moje číslo. Zavolej mi někdy," řekl a podal mi kus papírku s jeho číslem.
"Ale já ani nevím, jak se jmenuješ," řekla jsem, když vykročil ke dveřím.
"Dylan," odpověděl před odchodem. Dost dlouho jsem se dívala na dveře, stále jsem byla v šoku. Páni. Upřímně řečeno žádný chlap mi nedal své číslo. Rychle jsem Dylena vyhnala ze své mysli a dala peníze na stůl. Vydala jsem se domů, pěšky. Když jsem vešla dovnitř, cítila jsem, jak se ve mně vířila zlost. Harry a Michelle se tam líbali…
***
[Pozn. autora: Omlouvám se za chyby, moc jsem to nekontrovala... :D Jinak děkuji za komentář a hvězdičky ;D HaNNy_♥]
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Honey.xx Honey.xx | Web | 25. června 2013 v 20:38 | Reagovat

Je to fajnéé =)) Rychle dál! =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama